Komentáře odborníků

Ústavní stížnost je specifický prostředek ochrany ústavně zaručených základních práv a svobod. Ústavní soud proto obvykle odmítá přehodnocovat rozsudky obecných soudů a zasahuje jen tehdy, shledá-li porušení ústavně zaručeného práva či svobody jednotlivce, tedy velmi intenzivní zásah do postavení jednotlivce. A o to tu nyní běží. Je totiž otázkou, zda může být protiústavním zásahem do postavení jednotlivce skutečnost, že je dobrovolně uzavřena smlouva určitého obsahu, jejíž obsah je dopředu znám oběma smluvním stranám.

JUDr. Jan Tryzna, advokát, Katedra teorie práva a právních učení Právnické fakulty Univerzity Karlovy, Euro: Spor o bankovní poplatky - kam dál? (3. 2. 2014)

Soudci vycházejí pravděpodobně ze smluv s velmi podobným obsahem. Proto se nelze divit, že rozhodují víceméně jednotně. Minoritní odlišná rozhodnutí potom mohou být odůvodněna netypičností konkrétních případů. Shodný přístup soudů je o to důležitější, že rozhodnutí ve sporech, kde jde o částky do 10 tisíc korun, nepodléhají přezkumu vyšších soudních instancí. Úkolem odvolacích soudů je totiž mimo jiné rozhodování nižší instance sjednocovat a konzistentní a předvídatelné rozsudky v navzájem podobných kauzách jsou důležitým znakem vyspělého právního prostředí. Stojí za to také připomenout, že ještě před touto vlnou žalob české soudy řadu let poplatky za správu úvěru zkoumaly v rámci sporů vyvolaných nesplácením úvěru ze strany klienta. Až na výjimky přitom v těchto sporech poplatky nebyly zpochybňovány.

Prof. JUDr. Aleš Gerloch, CSc., děkan Právnické fakulty University Karlovy v rozhovoru, iHNED.cz: Spor o bankovní poplatky: Snížení právní jistoty je pro Česko negativní, říká odborník (1. 12. 2013)

Připomeňme, že skupinová žaloba je institutem především angloamerické právní kultury, konkrétně práva Spojených států. Podstatou tzv. class action je uplatnění nároku ve prospěch určité skupiny osob (class), o nichž lze tvrdit, že v důsledku jednání žalovaného utrpěly určitou újmu. Příkladem může být žaloba z vad určitého výrobku, přičemž skupinou jsou ti, kdo výrobek zakoupili. Výsledek sporu se následně vztahuje na všechny osoby, které danou skupinu tvoří. Odlišná právní tradice České právo, stejně jako právní řády jiných evropských zemí institut hromadných žalob v popsaném smyslu nezná. Právní řád vyžaduje, aby každý jednotlivec uplatňoval svá práva u soudu individuálně.

JUDr. Jan Tryzna, Ph.D., advokát, Katedra teorie práva a právních učení Právnické fakulty Univerzity Karlovy, Euro: Hromadné žaloby po česku: úspěch, nebo fiasko? (29. 10. 2013)

Základní myšlenka tvůrců podnikatelského projektu poplatkyzpet.cz, respektive jdeto.de, je nesprávná. Německou „poplatkovou“ judikaturu nelze aplikovat v českém právním prostředí, protože stojí na rozlišování mezi „hlavními“ a „vedlejšími“ cenovými ujednání. Německá kategorie „hlavní“ či „vedlejší“ cenové ujednání ovšem ani v českém, ani v evropském právu neexistuje.

Rainer Frank, Velíšek & Podpěra - advokátní kancelář s.r.o., EPRAVO.cz: Přípustnost poplatků za správu a vedení úvěrových účtů vedených pro spotřebitele - reakce na článek JUDr. Daniela Paľka (10. 9. 2013)

Poplatky za správu a vedení účtu jsou přiměřené a mají věcné oprávnění jako součást celkového "balíku" služeb v souvislosti s poskytováním úvěru. Za tento "balík" služeb se platí odpovídající cena, a to za jednotlivé části "balíku". Výše a složení cen (poplatků) vyváží tržní síly. Zákon nemůže být měřítkem kontroly cen, a jiné měřítko než zákon nesmějí soudy aplikovat.

Rainer Frank a Pavla Veselková, Velíšek & Podpěra - advokátní kancelář s.r.o., Právní rozhledy: Přípustnost poplatků za správu a vedení úvěrových účtů vedených pro spotřebitele (2013, č. 15–16, s. 515)

Soud v zásadě dospívá k závěru, že jedinou odměnou poskytovatele úvěru (banky) má být úrok. Z pohledu ČBA je argumentační hodnota uvedeného rozsudku významně oslabena především tím, že soud se nikterak nevypořádal se skutečností, že zákon o spotřebitelském úvěru (zák. č. 145/2010 Sb., ve znění pozdějších předpisů) výslovně předpokládá a umožňuje, aby banka při poskytnutí spotřebitelského úvěru účtovala klientovi – jako součást RPSN – mimo jiné i poplatek za správu úvěru, jakož i celou řadu dalších poplatků a jiných složek ceny za poskytnutý úvěr. Skutečnost, že soud tuto zjevnou skutečnost v odůvodnění rozsudku přechází prakticky bez komentáře, je přinejmenším velmi zarážející. Z rozhodnutí dále není patrné, podle kterých ustanovení právních předpisů a jakým způsobem ujednání o poplatku posuzoval.

Filip Hanzlík, hlavní právník České bankovní asociace, Vyjádření k rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 12. 6. 2013 sp. zn. 25 Co 60/2013 (9. 9. 2013)

Jinými slovy z relevantních rozhodnutí na poli poplatkových sporů v rámci EU vyplývá, že sjednávání bankovních poplatků není v rozporu s evropským právem. Bylo by tedy nesprávné předjímat výsledek "poplatkových sporů" pouze na základě německého rozhodnutí.

Mgr. Martin Bělina, advokátní kancelář Bělina & Parners, Mgr. Monika Skálová, advokátní kancelář Weinhold Legal, Právní rádce: Jak přistupují k vracení bankovních poplatků v Evropě (27. 6. 2013)

Půldruhého roku před německým Spolkovým soudním dvorem se bankovními poplatky zabývala také nejvyšší soudní instance anglická. A ta (na rozdíl od německého soudu) posuzovala poplatky nejen z hlediska jejich domácího práva, ale rovněž práva evropského. Soudci přitom rozhodli o jejich oprávněnosti. Pečlivě se přitom zabývali i jejich ekonomickou podstatou s tím, že je třeba zohlednit balíček služeb, který klient za sjednanou cenu dostává, jako celek. S bankovními poplatky ostatně počítají i české právní předpisy, mimo jiné jsou součástí roční procentní sazby nákladů (RPSN) na spotřebitelský úvěr. Stěží by tedy nezákonným bylo něco, s čím právní řád vysloveně počítá

Daniel Weinhold, partner advokátní kanceláře Weinhold Legal, MF Dnes: Evropské soudy bankovní poplatky neškrtají (27. 5. 2013)

Pokud se klienti bank v těchto dnech houfně obracejí na soudy, aby je zbavily povinnosti platit úvěrové poplatky, znamená to, že veškerý dohled nad činností bank v této oblasti selhal? Není to spíše tak, že v oblasti úvěrových poplatků poskytly dohledové státní instituce bankám prostor pro tvorbu cen, protože jinak je toto odvětví právě striktně regulováno? Další otazníky se vznášejí kolem motivace iniciátorů poplatkových kampaní. Lze si stěží představit, že za mohutným útokem na peněžní ústavy je čirý altruismus jeho strůjců. Je třeba si uvědomit, že s tímto atakem bank jsou spojené značné náklady, mj. na rozsáhlý marketing a PR, organizaci těchto kampaní, IT podporu, právní zastoupení atp. Pravděpodobnější závěr je takový, že zmíněné iniciativy jsou pro jejich iniciátory podnikáním jako cokoli jiného. Jejich motivací je zisk spočívající v soudem přiznané náhradě nákladů řízení.

Mgr. Martin Bělina, advokátní kancelář Bělina & Parners, JUDr. Zbyšek Kordač, LL. M. et LL. M., advokátní kancelář Weinhold Legal, Euro: Skutečně jsou úvěrové poplatky účtovány bankami neoprávněně? (27. 5. 2013)

Poplatek za správu úvěru představuje, zjednodušeně řečeno, paušalizovanou část ceny za balíček služeb poskytovaných bankou na základě úvěrového vztahu. Účtování ceny (nebo její části) paušální částkou je běžné v celé řadě dalších odvětví. Budeme tedy svědky vlny žalob na vrácení paušálu za přistavení vozu taxislužby? Budou muset naše soudy řešit miliony žalob na vrácení paušální části ceny za využívání mobilního telefonu? Je to skutečně namístě tam, kde je dané odvětví významně regulováno a je součástí obecného povědomí, že je v takovém odvětví paušál pro určení (části) ceny běžně využíván?

Mgr. Martin Bělina, advokátní kancelář Bělina & Parners, JUDr. Zbyšek Kordač, LL. M. et LL. M., advokátní kancelář Weinhold Legal, Euro: Skutečně jsou úvěrové poplatky účtovány bankami neoprávněně? (27. 5. 2013)

Kdyby ti lidé uvažovali na začátku a řekli – nezlobte se, já tu cenu v této skladbě neakceptuji, dejte z ní pryč ty poplatky a já to uzavřu, tak je to naprosto korektní. Přijde mi zvláštní, že to podepsali se vším všudy, vzali hypotéku, nějakou dobu spláceli a náhle hledají, jestli by se část té splátky, kterou dosud akceptovali, nedala vypreparovat.

JUDr. Tomáš Sokol, advokátní kancelář Brož&Sokol&Novák s.r.o., Hyde Park ČT 24 (7. 5. 2013)

Sporný poplatek za vedení a správu úvěru nemůže být podle nás hodnocen izolovaně od ostatních ujednání úvěrové smlouvy. Rovněž jsme přesvědčeni, že jej nelze považovat za nepřiměřené ujednání ve smyslu § 56 ObčZ, když proti takovému hodnocení svědčí zejména naléhavé argumenty transparentnosti a ekonomické podstaty tohoto poplatku, jakož i jeho silná vazba na ostatní podmínky úvěrové smlouvy jako komplexního právního vztahu.

JUDr. Martin Dančišin, JUDr. Libor Němec, Ph.D., Mgr. Jan Veselý, Advokátní kancelář Glatzová & Co., s.r.o., EPRAVO.cz: Sporné poplatky za vedení a správu úvěru – k rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 5 (16. 5. 2013)

Kdo tady jedná v dobré víře: klient, nebo banka? Jako právník jsem přesvědčen, že v dobré víře jedná banka a že právo na soudní ochranu náleží jí. Kroky takového klienta nebo jeho agentů se mi naopak jeví jako nemravné a odsouzeníhodné chytračení. Poplatek je totiž součástí cenového ujednání a na něj se podle evropských i českých předpisů soudní ochrana spotřebitele nevztahuje. Však také soudy bankám už po léta právo na zaplacení dohodnutého poplatku přiznávají. Doufám, že ty vzácné výjimky, které se objevily a vyvolaly ohlas, budou brzy korigovány. Jinak by byla ohrožena právní jistota při sjednání jakéhokoli paušálního poplatku, třeba za telefon, vodu nebo odvoz popelnic. A právní jistota je pro pořádek v zemi zatraceně důležitá.

Jaromír Císař, advokát a společník advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný a spol., Ekonom: Podepisují snad smlouvy s bankami děti?! (27. 6. 2013)

Z výše uvedeného vyvozuji, že Ustanovení, o které se opírá Rozsudek, není dle mého názoru transpozicí Směrnice o nepřiměřených podmínkách, neboť bylo součástí německého právního řádu dávno před přijetím předmětné evropské úpravy a Směrnice o nepřiměřených podmínkách jej sama neobsahuje. Dotčené Ustanovení též nemá obdobu v české právní úpravě. Tento závěr mě tedy vede k dalšímu závěru, že v českém prostředí není vhodné aplikovat. Rozsudek, který je založen na Ustanovení, které nemá obdobu v českém ani unijním právu.

JUDr. Eva Procházková, Ph.D., advokátka v advokátní kanceláři Weinhold Legal, EPRAVO.cz: Je vhodné v českém prostředí přejímat rozhodnutí německých soudů ohledně bankovních poplatků spojených s úvěrem? (29. 5. 2013)

Soudy by vůbec neměly o tomto poplatku rozhodovat, protože podle našeho názoru jde o součást ceny za úvěr. A cenové ujednání je podle unijní i české legislativy vyloučeno ze soudního přezkumu, je jen záležitostí dohody mezi podnikatelem a spotřebitelem.

Soud se nevypořádal ani s tím, proč klient namítá údajnou nesrozumitelnost poplatku až nyní, tedy po letech smluvního vztahu. Je zřejmé, že nejde o impuls ze strany klientů, ale o součást profesionálního tažení, podnikatelského záměru společností organizujících hromadnou iniciativu proti poplatku.

Karel Cvachovec, ředitel právního oddělení Hypoteční banky, Aktuálně.cz: Proč účtovat poplatek za úvěr? Právníci bank promluvili (14. 5. 2013)

Český právní řád se sjednáním poplatku počítá. Poplatek za vedení účtu je v zákoně o spotřebitelském úvěru uveden jako běžná součást výpočtu ukazatele RPSN, tedy průměrné sazby nákladů.

Filip Hanzlík, hlavní právník České bankovní asociace, Aktuálně.cz: Proč účtovat poplatek za úvěr? Právníci bank promluvili (14. 5. 2013)

Z hlediska ochrany spotřebitele se zaměřujeme především na transparentnost a plnění informačních povinností subjektů, které nám podléhají. A to je právě ten problém- některé rozsahy sazebníků a jejich nesrozumitelnost spotřebiteli nepomůžou a informace mu neposkytnou. V tom vidím základní problém. Mělo by dojít ke zjednodušení a větší transparentnosti poplatků tímto směrem tak, aby klienti byli opravdu informovaní.

Markéta Svatošová, ČNB, Oddělení ochrany spotřebitele, Aktuálně.cz: Bankovní poplatky LIVE: Podvod, nebo cena za služby? (14. 5. 2013)

Myslím si, že vyjednávací pozice se odvine od toho, kolik plných mocí shromáždíme. Je přece známé pořekadlo, že pokud dlužíte bance milion, máte problém. Pokud miliardu, má problém banka. Takže když tam přijdeme s 1,5 milionu klientů, tak banka tu svou aroganci ztratí a začne s námi jednat jako s partnerem. Banky se pořád vymlouvají na to, že jednotlivé případy je třeba posoudit individuálně. Co ale na tom chtějí individuálně posuzovat? Jaký je rozdíl mezi hypotékou pana Němce, kterému Komerční banka poplatky vrátila, a hypotékou někoho jiného? Pokud je to klient, který řádně platí a má obdobný typ úvěru, tak co na tom chtějí individuálně posuzovat? Tahle prohlášení mě bytostně vytáčejí. Vždyť to jsou tak absurdní prohlášení, kterými banky ten poplatek ospravedlňují… Jedna tvrdí, že ho mají, protože musí archivovat smlouvy, například. Co to je za nesmysl? Vždyť tuhle povinnost jim ukládá zákon, navíc to sami potřebují, proč by si za to měli brát ještě poplatek?

Daniel Pal’ko, právník serveru Poplatkyzpět.cz, Lidové noviny: Jdeme s davem. A banky mají byznys (1. 3. 2013)

Já myslím, že všichni si pamatují, nebo znají situaci, když klient jde do banky. On si nevybírá. On nesmlouvá s bankou o tom ustanovení, on si dokonce nedomlouvá ten či onen poplatek. On buď tu situaci vezme, tu smlouvu anebo žádný úvěr nedostane. Soud dneska, protože jsem byl na vyhlášení rozsudku, zdůraznil a připomněl, že skutečně ten klient banky, takhle, že se jedná o spotřebitelskou smlouvu, klient banky je v tom slabším postavení a v tom slabším postavení tedy je třeba, aby mu soudy pomohly. A to je základ. To znamená, zatímco kdekoliv jinde mezi podnikateli samozřejmě platí, že podepsaná smlouva musí být dodržena, tak v případě spotřebitelů tomu tak není. Jestliže se spotřebitel podpisem jakékoliv smlouvy dostane do nevýhodnějších podmínek, než v nichž by byl podle zákona, tak v tom případě nastupuje zákon a chrání ho.

JUDr. Petr Toman, zakladatel advokátní kanceláře Toman, Devátý & partneři, , Ekonomika ČT 24 (18. 4. 2013)